Nový rok je název pro začátek nadcházejícího roku. Označuje se tak jak samotný sváteční den, tak jeho oslava. U nás se Nový rok slaví 1. ledna (dle gregoriánského kalendáře). Samotné slavení začíná již 31. prosince, tedy na Silvestra, a probíhá po celou noc. K tradicím patří novoroční přípitek přesně o půlnoci a nově také domácí i městské ohňostroje. Setkávají se celé rodiny nebo přátelé a na příchod dalšího roku čekají společně při bohatém pohoštění. V této době si lidé posílají přání do nového roku, místo obvyklých tradičních papírových pohlednic se používají sms a mms zprávy nebo maily. Jejich hlavním námětem je přání zdraví a štěstí, často formulované jako více či méně vtipná veršovánka. Klasikou je novoroční předsevzetí, tedy slib něčeho, co člověk hodlá v novém roce vykonat nebo zlepšit, například zhubnout, přestat kouřit a podobně. Podle jiných kalendářů se Nový rok může slavit v jiné dny nebo dokonce v odlišné měsíce.
Mezi tradiční vánoční zvyklosti patří přání k Vánocům. To může mít mnoho podob od osobního blahopřání s podáním ruky přes papírová přáníčka zaslaná poštou až po texty přání předané emailem nebo pomocí SMS. Právě o textových blahopřáních bude tento článek, ve kterém naleznete ukázky textů vánočních přání.
Vánoce jsou časem tajemna a magie. Hluboké a dlouhé noci probouzejí lidskou fantazii, a tak není divu, že se s vánočním časem pojí řada pověr a pranostik. Lidová moudra se zaměřila na většinu oblastí života a naši předkové nám tak zanechali spoustu rad, co bychom měli, anebo naopak neměli kolem Štědrého dne a na přelomu roku dělat. Zda budeme pověrám věřit a řídit se podle nich, záleží na každém. I ten, kdo si na ně nepotrpí, se s nimi může v následujícím textu alespoň teoreticky seznámit.
Čočka se na Nový rok tradičně vařila proto, že symbolizuje hojnost a dostatek. Pověra tedy praví, že pokud si ji uvaříme v první den nového roku, přinese nám do jeho zbytku dost peněz i hojnosti ve všech oblastech života.
Málokdo si již dovede představit vánoce bez tradičních vánočních filmů nebo filmů s vánoční tématikou. Jejich typickým znakem je to, že od nich neočekáváme nic nového, žádné drama a akci, naopak se těšíme z jistoty, že jsou každý rok stejné. Chceme se pobavit, potěšit a očekáváme, že přispějí k naší spokojenosti a slavnostní atmosféře.
Vánoce nejsou jen svátky klidu a pohody, krásné výzdoby a dobrého jídla, ale také mnoha tradic. K nim patří i vánoční hudba, mše, ale i vánoční písničky nebo básničky. Především vánoční koledy mají dlouhou tradici, některé z nich jsou původu lidového, jiné byly uměle vytvořeny a postupně zlidověly. S vánočními zvyky jsou spojeny i různé říkanky a vánoční básničky, které milují především děti. Ty předvádějí, co se naučily, před postavami s vánocemi spojenými – Mikulášem, čertem a u vánočního stromku mohou zarecitovat Ježíškovi.