Betlém

Betlém, jinak nazývaný také jesličky, je zobrazením narození Spasitele – Ježíše Krista. Hlavními postavami betlému jsou Panna Maria a svatý Josef, Ježíšovi rodiče, při péči o právě narozeného syna. Protože ve městě Betlémě nenašli místo, na kterém by se ubytovali, porodila Maria Ježíška ve chlévě a uložila ho do jesliček k zakládání sena. Právě jesle s Ježíškem tvoří středovou scénu betlému. Kromě Svaté rodiny jsou součástí i další postavy. K nejznámějším patří Tři králové, kteří přinášejí novorozenému Spasiteli dary z Orientu, pastýři se svými stády, zvířata, z nichž k nejproslulejším patří osel a volek, či anděl volající známou větu „ Sláva Bohu na výsostech a pokoj lidem dobré vůle na zemi“. Betlém býval vyráběn nejčastěji ze dřeva nebo z perníku, další varianty jsou papírové nebo keramické. V době Vánoc se udržuje tradice živých betlémů, kdy je možno na různých prostranstvích, trzích, u kostelů a jiných veřejných místech vidět lidi, kteří představují jednotlivé postavy či hrají různé vánoční scénky.


Cesmína

K časům vánočním patří zvyk vyzdobit svá obydlí také typickými vánočními rostlinami. Každá z těchto rostlin má svůj význam, všechny by však měly přispívat ke klidu a pohodě, které k vánočním svátkům neodlučitelně patří. Výzdobu mohou tvořit třeba typická vánoční hvězda, jmelí, cesmína, vánoční kaktus nebo brambořík.

Vánoční betlém

Kostely, vánoční trhy, obchody i domácnosti se ve vánočním čase pyšní tradiční výzdobou-betlémem. Ten se stal jedním z nejvýznačnějších symbolů tohoto času, i když v domácnostech původně umísťován nebyl. Typickým místem pro vystavení betlému byly bohaté šlechtické domy nebo kostely. Od 18. století se menší betlémy začaly objevovat i v domácnostech a živé betlémy pak na tržištích, dnes na vánočních trzích. Betlémy mají dlouhou a zajímavou historii, váží se k nim i další významy a tradiční události. Rozhodně však o Vánocích nemohou nikde chybět.

Ovečka

Píseň Pásli ovce Valaši patří mezi tradiční české vánoční koledy. V tomto článku naleznete text (slova) této moravské lidové písně.

Slyšte, slyšte, pastuškové

Boží hod vánoční je v západní civilizaci jeden z nejvýznamnějších svátků v roce. Dnes jej spojujeme s Vánocemi, tedy s oslavami narození Ježíše Krista, které se tradičně datuje právě na 25. prosince. Pokud bychom zpět dějinami šli ještě přes křesťanskou historii, našli bychom v tomto období další velké svátky, které se vztahovaly k vítání slunce během slunovratu. Většina z nás však vnímá První svátek vánoční v tradičním křesťanském pojetí, a tak si o něm pojďme něco říct.

Andílci

Vánoce nejsou jen svátky klidu a pohody, krásné výzdoby a dobrého jídla, ale také mnoha tradic. K nim patří i vánoční hudba, mše, ale i vánoční písničky nebo básničky. Především vánoční koledy mají dlouhou tradici, některé z nich jsou původu lidového, jiné byly uměle vytvořeny a postupně zlidověly. S vánočními zvyky jsou spojeny i různé říkanky a vánoční básničky, které milují především děti. Ty předvádějí, co se naučily, před postavami s vánocemi spojenými – Mikulášem, čertem a u vánočního stromku mohou zarecitovat Ježíškovi.

Půjdem spolu do Betléma

Připomeňme si slova (text) vánoční koledy Půjdem spolu do Betléma. Kdo by neznal chytlavou melodii a první sloku této lidové koledy. Znáte ale všechny její sloky?