Štědrý den je předehrou k svátku Narození Páně, který připadá na 25. prosince. O Štědrém dni se lidé na tento svátek tradičně připravují a je s ním spjato mnoho tradičních obyčejů či pověr. 24. prosinec začínal mší brzy ráno (tzv. roráty). Držel se půst a ten se dětem vysvětloval tak, že kdo vydrží celý den nejíst, uvidí zlaté prasátko. Zdobení vánočního stromku nemá v Čechách tak dlouhou tradici, je známo až z poloviny 19. století. Vánoce začínají až s večerními hvězdami, Štědrý den byl řazen ještě k adventu. Štědrovečerní večeře se v klasické podobě skládá z rybí polévky, kapra nebo vinné klobásy, novou tradicí je bramborový salát jako příloha. Po večeři se zpívají koledy a rozbalují dárky, popřípadě se dodržují další tradice jako lití olova, krájení jablek či pouštění lodiček.
Tichá noc patří mezi nejznámější vánoční koledy. Pochází z Rakouska kde byla poprvé představena na Štědrý den roku 1818. Píseň je celosvětově rozšířena. Byla přeložena do více než 300 jazyků včetně češtiny. Právě české slova písně Tichá noc naleznete v tomto článku.
Mezi tradiční vánoční zvyklosti patří přání k Vánocům. To může mít mnoho podob od osobního blahopřání s podáním ruky přes papírová přáníčka zaslaná poštou až po texty přání předané emailem nebo pomocí SMS. Právě o textových blahopřáních bude tento článek, ve kterém naleznete ukázky textů vánočních přání.
Bramborový salát máme neodmyslitelně spojený s dobou Vánoc. Skoro v každé domácnosti se octne na svátečním štědrovečerním stole společně s kaprem nebo řízky. Nejde však pouze o vánoční pokrm a není oblíbenou pochoutkou jenom u nás. Nejrůznější verze připravovaly kuchařky již v dobách rakousko-uherských, bylo ho možno najít v ruských i polských receptech. Další obdoby se připravují i v Anglii, Nizozemí, v Americe a jinde. Jeho popularita stoupala díky tomu, že se hodí k nejrůznějším druhům masa v rozmanitých úpravách, od řízků přes pečenou drůbež k sekané či klobásám. Výborně zasytí i samotný nebo podávaný s čerstvým pečivem. Mnozí lidé si bramborového salátu užívají i na obložených chlebíčcích nebo jako součásti slavnostních mís se sýry, uzeninami a zeleninou.
Text lidové vánoční písně Ó, svatá dobo vánoční.
Vánoce jsou časem tajemna a magie. Hluboké a dlouhé noci probouzejí lidskou fantazii, a tak není divu, že se s vánočním časem pojí řada pověr a pranostik. Lidová moudra se zaměřila na většinu oblastí života a naši předkové nám tak zanechali spoustu rad, co bychom měli, anebo naopak neměli kolem Štědrého dne a na přelomu roku dělat. Zda budeme pověrám věřit a řídit se podle nich, záleží na každém. I ten, kdo si na ně nepotrpí, se s nimi může v následujícím textu alespoň teoreticky seznámit.
Čtyři týdny do Vánoce. Dny jsou stále kratší, venku je mráz a pošmourné počasí, možná už dokonce padá sníh. Je to čas v roce, kdy jsou noci nejdelší a deprese se plíží snad ze všech stran. Zároveň je to ale období těšení se – křesťané očekávají příchod Ježíše Krista na svět a všichni ostatní vědí, že už brzo tu budou Vánoce, čas dárků, dobrého jídla a pohádek. V moderní době rozjasňují temnotu tohoto období barevná světýlka, žárovičky na stromcích a všeobecná výzdoba. V dobách minulých však stačily čtyři svíčky – ty, které zaplanuly na adventním věnci.
Laskonka – tradiční český dezert, který není oblíbený jen na Vánoce, ale milovníci sladkého si jím rádi spraví chuť po celý rok. Běžně je nacházíme v cukrárnách, ale domácí výroba je přece jen domácí výroba. Jak na ně?
Vánoční pohádky jsou jednou z oblíbených vánočních tradic jak pro děti, tak pro dospělé. Ty uváděné ještě před Štědrým dnem pomáhají dětem překonat dlouhé čekání na dárky pod stromečkem, ty vánoční nás naplňují klidem a jistotou, že v pohádkách vždy zvítězí to dobré nad zlým. Pohádky k romantice Vánoc patří, i když většinu z nich již známe nazpaměť a mnohé scény bychom dokázali odrecitovat nebo zahrát sami. Nové pohádky i ty klasické Češi zkrátka milují a na Štědrý den se vždy těší jak na pohádku premiérovou, tak na ty tradiční.
Český národ má velké množství vánočních zvyků a tradic. Nejedná se pouze o komerční a církevní zvyklosti, ale i lidové obyčeje a zvláštní tradice rodinné. Některé z nich jsou spojené již s předvánočním časem, jiné přímo se svátečními dny a štědrovečerní večeří. Adventní věnce, věšení jmelí, stolování, koledy a obyčeje spojené s pověrami se ve většině rodin alespoň zčásti dodržují a dělají z Vánoc zcela jedinečný svátek.
S blížícím se prosincem musíme řešit řadu věcí. Nakupování dárků, pečení cukroví, úklid a samozřejmě výzdobu. Snad nejznámějším symbolem Vánoc je ozdobený a osvětlený vánoční stromek. Mnozí lidé si kladou otázku, zda zůstat u tradičního živého stromku, nebo si pořídit stromek umělý. Klasický živý vánoční stromek krásně voní a připomíná krásu přírody. Umělý stromek vás zase nebude obtěžovat opadávajícím jehličím a poslouží vám mnoho let. Pro jakou variantu se tedy rozhodnout?