Keramika je materiál, který člověka provází od té doby, kdy začal využívat schopností něco vytvářet. Prvotní výrobky byly výhradně ze surovin dostupných v přírodě a jednalo se o primitivní nádoby. Vlastnosti současné keramiky se od těch původních značně odlišují, což je způsobeno jak použitými materiály, tak způsobem zpracování. Základní technologie i popis toho, co tento materiál je, zůstávají stejné. Definice označuje keramiku jako nekovový materiál anorganického původu, většinou nerozpustný ve vodě a z jedné třetiny krystalický. Základními materiály jsou cihlářská hlína, kaolín, bělčina nebo hrnčina. Zpracování do konečné podoby probíhá vytvarováním za normální teploty a následným vysušením a vypálením při teplotě nad 800 stupňů. Výrobek tak získá požadované konečné parametry. Typickými vlastnostmi keramiky jsou malá tepelná a elektrická vodivost, pevnost, odolnost proti teplotám a korozi, vlhkosti a chemickým vlivům, ale také poréznost a křehkost. Má široké využití – od průmyslů přes lékařství až k umění. Dekorativní vlastnosti oceníme především v období Vánoc, kdy jsou velmi populární keramické vánoční ozdoby a svícny.
Na vánoční výzdobu vynakládáme každý rok velké množství finančních prostředků, ale ani se značnými náklady se nám nemusí podařit docílit té správné atmosféry. Cílem výzdoby přece není nejelegantnější a nejmódnější prostředí, ale klid, pohoda a spokojenost, které k Vánocům patří.